Nedaleko centra, pár minut chůze od třídy Graben či Dómu sv. Štěpána, stojí v postranní ulici, trochu stranou od rušného centra, barokní vídeňský skvost. Kostel svatého Petra. 

První kostel na tomto místě založil sám Karel Veliký a jelikož Karel Veliký (stejně jako Karel IV.) velmi uctíval památku Petra Nazaretského, byl to právě kostel s jeho jménem. 

Středověký kostel měl tři oltáře, s apsidou na jihu místo normální východní orientace. Tato neobvyklá vlastnost vyvolala mnoho diskusí mezi odborníky a existuje podezření, že kostel byl upraven z dříve světské budovy. Byl obklopen obchody a v nedaleké budově sídlila Stadtguardia, předchůdce moderní policie. Starý kostel vyhořel v roce 1661 a byl poté opraven jen provizorně. Rozhodnutí postavit kostel nový bylo přijato po jeho předání Bratrstvu Nejsvětější Trojice, jehož členem byl i císař Leopold I. Císař složil slib, že kostel opraví poté, co v letech 1679-1680 Vídeň zasáhla morová rána.

Stavba nového barokního kostela byla zahájena kolem roku 1701 Gabrielem Montanim, kterého roku 1703 nahradil Johann Lukas von Hildebrandt. Návrh byl inspirován Vatikánskou bazilikou v Římě. V roce 1722 byla většina budovy dokončena a v roce 1733 byl Peterskirche konečně zasvěcen Nejsvětější Trojici. Nový kostel byl první kupolovitou stavbou barokní Vídně. Vzhledem k omezení dostupného prostoru byl postaven ve velmi kompaktní podobě s velkým vnitřním prostorem a bohatým interiérem se zlatým štukem.

Oválnou kupoli navrhl Matthias Steinl, který byl také zodpovědný za vnitřní výzdobu, v níž vynikají hlavy cherubínů. Fresky původně maloval slavný Ital Andrea Pozzo, jehož obrazy byly ovšem po jeho smrti odstraněny. V roce 1713 Johann Michael Rottmayr zahájil zcela novou výmalbu. Freska v kupoli představuje korunovaci Panny Marie. Na triumfálním oblouku je vidět erb císaře Leopolda I. V klenbách kolem kupole jsou vyobrazeny čtyři evangelisté a čtyři otcové církve, vymalovaní vídeňským umělcem J. G. Schmidtem. Stejný umělec také maloval oltář v postranní kapli sv. Michaela.

Barokní hlavní oltář vytvořili Antonio Galli Bibiena a jeho boloňská dílna (stavba) a Martino Altomonte (výzdoba). Oltář zachycuje Uzdravení chromého svatým Petrem a svatým Janem v Jeruzalémě. Stejný umělec také maloval oltář v postranní kapli Svaté rodiny. Malý obraz Neposkvrněného početí Panny Marie nad hlavním oltářem je dílem umělce 19. století Kupelwiesera. Svatyně v postranních kaplích Svaté rodiny a svatého Michala zobrazují mučedníky z římských katakomb.

Zlacená kazatelna je ozdobena sochou Matyáše Steinla (1726), na vrchlíku je znázorněna Nejsvětější Trojice. Naproti kazatelně je ve zlatě a stříbře vyobrazeno mučednictví sv. Jana Nepomuckého, vyřezávané Lorenzem Mattiellim. Na vrcholu je socha Matky Boží.

Kostel má velmi příjemnou atmosféru. Ti kdo umí meditovat, najdou právě zde silné spojení se Světlem, nebo svůj prostor  k tiché modlitbě.