Santa Maria sopra Minerva je nádherný bazilikální kostel v Římě. Stojí na malém náměstí Minerva blízko Pantheonu, v oblasti Campus Martius, v rione Pigna. Je to jediný gotický kostel v Římě, který nebyl v baroku přestavěn, a dlouho byl ústředím dominikánského řádu. V kostele je pohřbena sv. Kateřina Sienská a malíř Fra Angelico. V přilehlém klášteře bylo od roku 1288 řádové studium.

Bazilika získala své jméno tak, že je jako mnoho raně křesťanských bazilik, postavena přímo na (sopra) zříceninách chrámku zasvěceného bohyni Minervě. Za střízlivou fasádou je velký trojlodní prostor s křížovou klenbou, zdobenou červenými žebry a modrým pozadím se zlacenými hvězdami. V 19. století proběhla rekonstrukce v novogotickém stylu.

Detaily zničení Minervina chrámu, postaveného Pompejem kolem roku 50 př. n. l., nejsou známy, pravděpodobně byl vypleněn barbary. Římské pozůstatky lze nalézt v kryptě, která byla součástí prvního křesťanského chrámu Panny Marie; vystavěli jej řečtí mniši v 8. století. Kolem roku 1260 papež Alexandr IV. (1254–1261) kostelík předal bratřím kazatelům Dominikánskéhou řádu, kteří přišli od Sv. Sabiny na Aventinu. Dominikáni chrám i s klášterem vlastní dodnes, zatímco rozsáhlá knihovna Biblioteca Casanatense byla zestátněna.

Dva talentovaní dominikánští mniši, Fra Sisto Fiorentino a Fra Ristoro da Campi, kteří pracovali již na stavbě kostela Santa Maria Novella ve Florencii, začali se stavbou současné budovy roku 1280, během pontifikátu Mikuláše III.. Trojlodní bazilika byla dokončena roku 1370. Rekonstrukce provedli Carlo Maderno a další architekti. Kostel získal barokní fasádu, ale v 19. století byl přestavěn ve středověkém stylu (regotizován). Dochovaly se pozdně gotické portály dvou vchodů z 15. století.

V kostele je pohřbeno tělo svaté dominikánky Kateřiny ze Sieny, pouze hlava byla ponechána v kostele San Domenico v Sieně). Její náhrobek je před hlavním oltářem. V severní části příčné lodi je pod sakristií na požádání přístupná místnost, kde podle tradice sv. Kateřina roku 1380 zemřela (Ve skutečnosti zemřela v sousedním domě a pod sakristii byly přeneseny jen některé kamenné fragmenty). Roku 1637 dal interiér zrekonstruovat kardinál Barberini. Fresky od Antoniazza Romana, které zdobily původní stěny, se však nezachovaly. Před zbudováním San Giovanni dei Fiorentini byla Minerva kostelem Florenťanů, a proto je místem posledního odpočinku mnoha prelátů, šlechticů, a občanů pocházejících z tohoto toskánského města.

Sakristie byla místem dvou konkláve. První, v březnu 1431, zvolilo papeže Evžena IV.; druhé, v březnu 1447, Mikuláše V.. V gotickém konventu, zbudovaném v letech 1280–1330, sídlilo od roku 1288 řádové studium teologie, později také Kongregace sv. Officia a konaly se zde inkviziční soudy. Místnost, kde se roku 1633 konal proces s Galileem Galilei, se nazývá Galileův sál.

V kostele našli místo svého posledního odpočinku význační šlechtici, biskupové a významní občané města. Je zde pohřben rovněž malíř Fra Angelico, papež Pavel IV. a medičejští papežové Lev X. a Klement VII.

Kaple v bazilice jsou zdobeny nádhernými freskami, podobně jako Sixtínská kaple ve Vatikánu.

Na náměstí Piazza della Minerva před kostelem je umístěn egyptský obelisk na zádech slona, dílo Gian Lorenza Berniniho z roku 1667. Obelisk byl nalezen roku 1665 v zahradě sousedního kláštera a pochází patrně z chrámku bohyně Isis, který stával v sousedství.

MHD:

BUS (zastávka Argentina)  30,40,46,62,64,70,81

a dále 300 pěšky směrem k Pantheonu po Via dei Cestari