V roce 1634 španělští trinitáři, řád jehož úkolem bylo vykupovat křesťanské zajatce od Arabů, požádali stavitele Borrominiho, aby jim navrhl kostel u křižovatky Quattro Fontane. Kostel tak malý, že by se vešel do jednoho z pilířů chrámu sv. Petra, získal v Římě něžnou přezdívku San Carlino.

Je to svým způsobem i památník Borrominiho, protože naprosto geniálně využil každý centimetr stísněného prostoru a vnesl sem světlo i život. Obzvláště důvtipná je oválná kupole a miniaturní lucerny.

Zvlněné průčelí zdobí Andělé a socha sv. Karla Boromejského. Kostel je jedním z posledních Borrominiho děl...

V malé místnosti u sakristie visí portrét samotného Borrominiho  s trinitářským křížem na krku .. Boromini však roku 1667 spáchal sebevraždu a malá zakřivená kaple uvnitř krypty, vyhrazená jako místo jeho posledního odpočinku, už navždy zůstala prázdná..