Laterán si svou největší slávu prožil do 14. století, kdy Lateránský palác ještě byl oficiálním sídlem papežů a sláva přilehlé baziliky San Giovanni (Svatého Jana) si nijak nezadala s věhlasem dnešní baziliky Svatého Petra.

Dvě století trvající papežské schizma a francouzským králem vynucený odchod papeže do nového sídla v Avignonu, však ukončili dobu slávy Lateránu, nicméně dodnes je oblast paláce a baziliky pod správou Svatého stolce a významnou památkou.

Bazilika San Giovanni in Laterano (Bazilika svatého Jana v Lateránu nebo zkráceně Lateránská bazilika), celým názvem Bazilika Nejsvětějšího Spasitele a sv. Jana Křtitele a Jana Evangelisty, je první křesťanskou bazilikou v Římě a její historie sahá až do roku 314, kdy ji nechal postavit císař Konstantin.

Bazilika je považována za mateřský kostel katolického světa a je také sídlem papeže jako římského biskupa. Latinský nápis na přední fasádě baziliky říká, že je to „matka a hlava všech kostelů města i světa“.

Z původní baziliky ze 4. století toho moc dnes již neuvidíte. Po ničivých zemětřeseních, požárech a nájezdech Gótů a vandalů během let z baziliky zbyly jen ruiny a musela byt postupně zrekonstruována až do dnešní barokní podoby.

Do baziliky vede z portika pět dveří, kterými se dá dostat do každé z pěti lodí uvnitř. Do hlavní lodi vedou bronzové dveře, které pocházejí z budovy Kurie (Senátu), který se nachází na Fóru (Forum Romanum).  Úplně napravo jsou dveře označované jako „Svatá brána“, které se mohou otevřít pouze ve Svatý rok, tedy jednou za 25 let.

Nádherný baldachýn nad hlavním oltářem  (hlavní oltář smí používat pouze papež) pochází z roku 1369. Stříbrné schránky nad freskami uchovávají údajně hlavy sv. Petra a sv. Pavla. Apsida  je zdobena mozaikou, která se dochovala z původní baziliky ze 4. století a zobrazuje řadu postav různých velikostí.

V bazilice je pohřbeno šest papežů – Alexandr III., Sergius IV., Klement XII., Martin V., Inocenc III. a Lev XIII.

V bazilice San Giovanni in Laterano se odehrála řada významných událostí: byl zde pokřtěn Karel Veliký a až do 19. století zde byli před hlavním oltářem korunováni papeži . Roku 1929 zde byla podepsána Lateránská smlouva mezi papežem Piem XI. a Mussolinim, díky které se podařilo formalizovat vztahy mezi státem a církví.

Papež (z titulu své funkce i Římský biskup) zde pravidelně slouží mši na Zelený čtvrtek a zúčastňuje se zde také požehnání lidu.

I přes řadu pozdějších úprav si bazilika uvnitř zachovala původní koncepci : hlavní loď lemovaná dvěma uličkami, která končí půlkruhovou apsidou. V hlavní lodi se nachází 12 výklenků se sochami apoštolů, které zde nechal vytvořit Borromini (sochy sem byly umístěny později).

Energie tohoto místa je neskutečná  a je doposud spjata i s ranným křesťanstvím. Právě zde, v těchto zdech,  se kdysi zrodila světská moc "Církve Svaté" , která ji nakonec přivedla až k schizmatu a zničila tak její prvotní čistotu, kterou v sobě nesl odkaz Petra Nazaretského. Přes toto všechno jsou však tyto prostory prostě nádherné. A atmosféra těchto míst je nepopsatelná, ta se musí "jen" zažít.

Nedaleko baziliky se nachází nenápadná budova, nazývaná Santa Scala. Je to osobní kaple papežů, která byla postavena na konci 16. století. Do budovy byly umístěny Svaté schody, které  pocházejí ze schodiště v hradu Antonina v Jeruzalémě. Po těchto schodech stoupal zbičovaný a trním korunovaný Ježíš Kristus k Soudnímu stolci Piláta Pontského. 28 mramorových schodů, obložených dřevem nechala do Říma přivézt ve 4. století matka císaře Konstantina, císařovna Helena. Otvory ve schodech, orámované bronzem, označují stopy Kristovy krve, které zde zanechaly jeho nohy, když po těchto schodech stoupal. Zbožní lidé po těchto schodech stoupají v modlitbách a to jen po kolenou. Nevěřící či méně fyzicky zdatní však mohou jít do kaple po bočním schodišti.

Budova však především ukrývá kapli Sancta Sanctorum, Svatyni Svatých, která ukrývá relikvii nesmírné hodnoty. Je to obraz Ježíše Krista, který podle pověsti vytvořil Svatý Lukáš s pomocí andělů. Těžko dnes říci, zda tomu bylo skutečně tak, ale každopádně aura obrazu naplňuje nesmírně čistou silou celou kapli.

Může se hodit:

Vstup do Lateránské baziliky  je bezplatný, do Scala Sancta rovněž. Za vstup do Sancta Sanctorum se platí 3,50 Eur. 

K Lateránskému komplexu se dostanete pohodlně pěšky od nádraží Termini, kolem Santa Maria Maggiore po Via Merulana. Nebo od Kolossea po Via di San Giovanni.

Z centra , od Piazza Venezia ,sem jedou linky BUS  číslo 85,87,51

Zastavuji u stanice Metra San Giovanni, k bazilice se pak dostanete přes Portu San Giovanni, zachovalou bránu a hradby starověkého opevnění (cca 300 m)

Bus 51 jezdí nejčastěji a nejspolehlivěji, protože nezajíždí až na předměstí a vyhne se tak proslaveným římským kolonám. 

U Porty San Giovanni zastavuje i tramvaj 3, která spojuje Trastevere s oblastí poblíž parku Borghese.

Jízdenka na MHD stojí 1,50 Eur, v autobusech a tramvajích je přestupní, platnost označené jízdenky je 100 min. U pokladen, v prodejnách tabáku žádejte jízdenku Biglietto BIT.

Označování jízdenek ve vozech MHD je trošku složitější, je třeba zasunovat jízdenku zhora, svisle a nechat ji uplně projet strojkem. Místní vám však ochotně pomohou, pokud budete mít se strojkem problém.