Město se ve skutečnosti  nejmenuje den Haag, ale jeho oficiální historický název zní ´s-Gravenhage, tedy Hraběcí obora. Jméno poukazuje na malý lovecký hrádek, který tu v lesnaté krajině protkané jezery využívala jako základnu při lovu holandská hrabata. Už roku 1247 kousek od něj Vilém II., hrabě holandský a král německý, postavil hrad, kolem něj vznikla vesnice. Té se přezdívalo Haghe, česky plot, z čehož vznikl dnešní název města den Haag. První zmínku  o této vesnici najdeme již v roce 1370. Je překvapivé, že v 16. století se hrad stal oficiální královskou rezidencí, přestože město stále nevlastnilo městská práva. Ty mu udělil až Ludvík Bonaparte v roce 1811. 

Královská rodina bydlí mimo centrum. Jejich oficiální sídlo od roku 1981 leží na haagském předměstí v paláci zvaném Huis ten Bosch. Ten si nechala postavit v 17. století manželka „zimního krále“ Fridricha Falckého, česká královna Alžběta Stuartovna, která tu pobývala v exilu po prohrané bitvě na Bílé Hoře.  A právě v tomto paláci se roku 1899 konala první ze světových mírových konferencí, z níž vyšel základ tzv. Haagských úmluv, které se zabývají mírovým řešením sporů, statutem neutrálních území a podmínek vedení válek. 

Vláda i obě komory parlamentu sídlí naopak v centru den Haagu na okraji rybníka Hofvijver, v souboru budov zvaném Binnenhof, v překladu Vnější dvůr. Jejich základ položil roku 1280 Floris V., který k původnímu hradu přistavěl několik dalších budov a především Rytířský sál. Tato cihlová přístavba čtvercového tvaru s charakteristickými věžemi ze 13. století se pyšní délkou 20 metrů a šířkou 40 metrů a ve své době to byl jeden z největších sálů v Evropě! Už od svých počátků sloužil jako trůnní sál a i dnes se využívá pro reprezentační účely. Velkou událostí každý rok je Prinsjesdag, který se tu koná vždy třetí úterý v září. V tento den předjede na nádvoří Binnenhofu zlatý kočár, z nějž vystoupí královská rodina. Panovník pak na společném zasedání obou komor parlamentu a vlády pronese řeč, v níž definuje vládní program na příští rok. 

S komplexem Binnenhof sousedí palác z roku 1633 Mauritshuis, postavený dle projektu Jacopa Van Campena. Jako své soukromé sídlo si jej nechal zbudovat hrabě Mořic Oranžsko-Nasavský poté, co odešel do penze po mnoha letech ve funkci brazilského guvernéra. Po jeho smrti připadl palác městu, které ho roku 1822 nabídlo královské rodině jako stálou veřejnou expozici jejich sbírek.  V současné době je tu „jen“ kolem čtyř set pláten, ale jejich kvalita a proslulost řadí galerii mezi přední světová muzea. Návštěvníci tu mohou obdivovat díla věhlasných malířů „zlatého věku“ i světových umělců 19. století. K nejproslulejším obrazům patří např. Pohled na Delft, Dívka v turbanu a Mladá žena s perlovým náhrdelníkem Jana Vermeera, Rembrandtova Zuzana v lázni a Přednáška z anatomie dr. Nicolaese Tulpa, špičková díla Rubense, Holbeina či Jana Steena a mnoho dalších.

Kdo chce opustit ruch velkoměsta, může vyrazit tramvají na předměstí Haagu ,zvané Scheveningen. Tato původně nenápadná rybářská vesnička sehrála v nizozemských dějinách velmi významnou úlohu ( např. Námořní bitva u Scheveningenu roku 1653). Ještě před druhou světovou válkou byla tato „perla Severního moře“ významnými přímořskými lázněmi s mnoha honosnými budovami. I dnes si zachovala noblesu starých časů a luxusu hotelu Kurhaus, 381 metrů dlouhého mola a nádherné písečné pláže tu ročně využívá přes 70 000 návštěvníků. 

Dopravní info:

Vlak -  Vídeň, NightJet s přestupem v Utrechtu

Letecky - Praha - Amsterdam Schiphol, následně vlakem 30-40 min , 6 x za hodinu