
KORČULA - VÝCHOD OSTROVA
Písečné pláže jako z pohádky..
Ostrov Korčula patří do skupiny jihodalmatských ostrovů. Je to šestý největší ostrov chorvatského pobřeží a určitě jeden z nejzelenějších.
Pobřeží ostrova Korčula je dosti členité. Největší záliv Vela Luka je v jeho západní části, ostatní zálivy jsou vesměs menší (Tri luke, Brna, Meja aj.). Skupiny ostrůvků obklopují pobřeží jak při východním cípu ostrova (Badija, Majsan, Planjak, Vrnik, Sutvara a další), tak i při západním (Ošjak, Proizd aj.). Část ostrova je hornatá, horské hřbety dosahují výšky přes 500 metrů, např. Klupca (568 m), Kom (510 m). Značnou část ostrova však tvoří několik velmi úrodných polí (Čarsko polje, Blatsko polje a další), kde se pěstuje velmi kvalitní vinná réva, jižní ovoce a další plodiny. Právě odtud pocházejí některá velmi oblíbená vína, např. pošip. Menší část ostrova je porostlá borovicemi, které původně pokrývaly většinu ostrova. V posledních letech poškozují zdejší porosty ničivé požáry. Podnebí ostrova Korčula je velmi příznivé a mírné. Průměrná teplota v lednu je 9,8 °C, v červenci 26,9 °C. Nejvyšší počet hodin slunečního svitu na ostrově má město Vela Luka na západě Korčuly - 2671 hodin. Právě příznivé klimatické podmínky přispívají k vysoké návštěvnosti Korčuly i v mimosezónních měsících.
Ostrov byl obydlen již v prehistorické době (nálezy mimo jiné v jeskyni Spilinski rat). Jako na celém jadranském přímoří byli i zde prvními historickými obyvateli Ilyrové. V 6. a 5. stol. př.n.l. ostrov kolonizovali Řekové a nazvali jej Korkyra Melaina, později, po ovládnutí ostrova Římany, dostal latinské jméno Korkyra Nigra, což oboje znamená Černá Korkyra. Název měl svůj původ v rozsáhlých lesích borovice černé, které pokrývaly téměř celý ostrov. V Lumbardě, v okolí Blata a v Potirně se dochovaly pozůstatky řeckého osídlení. Další nálezy v Lumbardě, Vela Luce a na Pelegrinu pocházejí z římské doby. Dědičkou římského imperia se pak stala Byzanc, kterou v 9. stol. vystřídali loupeživí Neretvané. Kolem roku 1000 se tu poprvé objevili Benátčané, kteří od té doby využili každou příležitost, aby ostrov ovládli, byť museli na čas ustoupit a vzdát se vlády nad ním.
V okolí se na červených píscích Lumbardského polje pěstuje vinná réva, odsud pochází výborné bílé víno Grk. Zdejší vína jsou určena převážně na export, ale je možné je zakoupit přímo u vinařů v okolí Lumbardy a jsou opravdu výborná . V posledních 40 letech se Lumbarda stala klidným a příjemným letoviskem. V jejím okolí jsou mimořádně krásné písečné pláže s povlovným vstupem do moře, vhodné především pro rodiny s dětmi, například jihovýchodně mělká písečná zátoka Pržina nebo protilehlá Plaža Bilin žal . V sezoně je na obou plážích možnost občerstvení
Doprava: Praha - Korčula 1200 km , jedná se o jeden z nejvzdálenějších ostrovů. Nejrychlejší cesta je s využitím dálnic v Rakousku, Slovinsku a Chorvatsku (všechny jsou placené) RAKOUSKO: 10denní – 9,50 EUR SLOVINSKO: 7denní - 15 EUR, 2měsíční - 30 EUR CHORVATSKO: Macelj (hranice) - Ploče (trajektový přístav) 304 Kun Trajekt : Ploče - Trpanj a Orebič - Korčula ( automobil + 2 osoby) 310 Kun Variantou je přejet z Ploče přes úzký pás republiky Bosna -Hercegovina (město Neum) a v Zatonu (opět Chorvatsko) odbočit na velmi malebnou silnici napříč poloostrovem Pelješac až do Orebiče ( 115 km) a až tam nastoupit na trajekt do Korčuly (108 Kun). Oficiálně by mohli na hranicích B+H vyžadovat pasy, ale projeli jsme bez problémů vždy jen s OP. https://www.chorvatske.cz/chorvatsko/dalnice-poplatky.html https://www.chorvatske.cz/dalmacie/trajekty-stredni-dalmacie.html#10 V roce 2022 však Chorvatsko dostavělo nový most na polostrov Pelješac (z Kleku) , který zkrátil cestu a není již třeba zajíždět až do Zatonu. Zajímavost: Město Korčula je rodištěm cestovatele Marca Pola, který se zde narodil v roce 1254. Jeho rodný dům ( a nyní muzeum) je v uzkých uličkách starého města (ul Depolo). Na jeho jméno narazíte v Korčule na každém kroku. Prodávají se zde dokonce Koule Marca Pola " Bombica Marca Pola" a připomínají válku Benátek s Janovem, kdy byl Marco Polo zajat a v janovském zajetí napsal cestopis, který ho tak proslavil. Dostanete je např. v cukrárně Cukarin , ul. Hrvatske Bratske Zajednice.
|
Poslední fotografie
Statistiky
Online: | 7 |
---|---|
Celkem: | 64521 |
Měsíc: | 3225 |
Den: | 191 |