Španělské schody (italsky Scalinata di Trinita dei Monti, český název odvozen z náměstí Piazza di Spagna, Španělského náměstí) v Římě je barokní schodiště ke kostelu Santa Trinità dei Monti. Španělské schody byly postaveny v roce 1723 na popud papeže Inocenta XIII. a jsou jedním z nejznámějších schodišť na světě.

Před výstavbou schodiště byl zarostlý svah mezi kostelem Santa Trinità dei Monti a náměstím Piazza di Spagna pociťován jako nevhodné zakončení nyní zastavěné městské oblasti. Náměstí Piazza di Spagna bylo významné zejména jako sídlo španělského vyslanectví u Svatého stolce. Náměstí před španělským vyslanectvím bylo španělské výsostné území a každý cizinec, který tam pronikl bez oprávnění, mohl být donucen sloužit ve španělské armádě. Také zde platilo právo azylu vůči Vatikánu.

Kromě toho zájmů papeže byly velmi brzy ve hře i zájmy francouzského krále. Schodiště mělo umožnit slavnostní vstup do králem Francie Ludvíkem XII. financovaného kostela Trinità dei Monti. Jak říká nápis v dolní části schodiště, zanechal francouzský vyslanec Etienne Gueffier po smrti v roce 1661 značnou sumu peněz na stavbu schodiště. Mělo se však čekat až do roku 1725. než mohlo být schodiště postaveno.  Schody měly být francouzský památník, což se neslučovalo s mocenskými nároky papeže. Konkurence mezi králem a papežem je ještě dnes vidět na bourbonských liliích na vnějších postranních pilířích a na orlu jako znaku papeže Inocence XIII. na vnitřních pilířích. Lilie a orel se opakují na čtyřech koulích na začátku schodů.

„Král slunce“ Ludvík XIV. chtěl schodiště původně završit oslavnou jezdeckou sochou. Tato demonstrace síly jejich francouzských ochránců však byla pro papeže nepřijatelná. Konflikt mezi králi a papeži nejdříve vedl k tomu, že se nic nedělo. Benedikt XIII. pak v roce 1721 prosadil, že schodiště se bude stavět v římském slohu. Ludvík XV. se musel spokojit s pamětní deskou. Papež Klement XII. chtěl roku 1733 schody završit obeliskem, který měl konečně prokázat moc papežů i nad Francií. Vzhledem k francouzským protestům však byly plány prozatím zamítnuty. Až v roce 1789, kdy francouzská revoluce zbavila bourbonský královský dům moci, mohl obelisk být na schody umístěn.

Návrh španělského schodiště vytvořil Francesco De Sanctis, který vyhrál soutěž, již vypsal Klement XI., předchůdce Inozenta XIII. Jeho konkurentem byl Alessandro Specchi. Ten již podobný úkol úspěšně vykonal v podobě později strženého přístavu Ripetta. De Sanctis měl nemalé potíže. Na vstupu schodiště, budovaného v letech 1723 až 1725, se setkávají dvě pohledové osy: pohled ze severu od Via del Babuino a od západu k Via Condotti. Schodiště začíná centrálním výstupem a dvěma paralelními bočními větvemi. Po třetině stoupání se všechny cesty setkávají na první terase, pak se zase rozdělují a obcházejí zeď druhé terasy. Následuje zužující se centrální výstup, který se opět dělí před zdí poslední terasy a konečně vede ke kostelu Trinità dei Monti. Rozdělením schodiště na třetiny připomněl De Sanctis také zasvěcení kostela Nejsvětější Trojice na vyvýšenině. Účinek schodiště se ještě zvyšuje tím, že půdorys některých schodů je konvexní a jiných naopak konkávní. Stavba překonává rozdíl výšky 23 metrů, má délku 68 metrů, střední terasa má šířku 40 metrů a překlenuje vrchním dvoudílným schodištěm 52 metrů. Schodiště má celkem 138 schodů.

Nad schody se nachází kostel Trinità dei Monti nebo také Santissima Trinità al Monte Pincio . Je to římský titulární kostel zasvěcený Svaté Trojici.  V sousedství je Vila Medici a stanice metra A Spagna. Před kostelem stojí obelisk.

Je to symbol francouzkého vlivu a moci francouzského království, které bylo vždy protivníkem moci španělské, obzvláště za vlády Filipa II. a III., titulovaných  " Jeho nejkatoličtější Veličenstvo, král španělský.. " 

V 16.století byl  španělský vliv tak silný, že o papežích se rozhodovalo v Madridu a papežové byli jen loutkami Filipa II. či posléze jeho syna Filipa III. 

Takže zatímco Vatikán nadšeně přijímal "španělské zlato" , prostý Řím španěly nenáviděl..

Své sídlo tu má ještě jedna organizace podobně nechvalné pověsti.

Na Via di Propaganda, stojí Palazzo di Propaganda Fide, po staletí sídlo velmi mocné a vlivné Kongregace pro šíření víry. U nás ovšem známé spíše pod příhodnějším jménem, Svatá inkvizice.

Dominantou Piazza Spagna je zajímavá fontána ve tvaru bárky. Fontana della Barcaccia. Jako její autor je uváděn otec architekta Berniniho, rovněž architekt a stavitel. Dnes se historici kloní k tomu, že fontánu vytvořil přímo sám Giovanni Bernini.

MHD:

Metro linka A, zastávka Spagna