Fontány vás budou provázet v Římě na každém kroku. Voda v nich je nejen pitná, ale také velmi chutná a chladná. Pokud není v některé fontáně či pítku voda vhodná ke konzumaci, je to tak výslovně označeno.

Mojžíšova fontána

Fontana dell'Acqua Felice , nazývaná také Mojžíšova fontána  ,  je monumentální fontána nacházející se v římské čtvrti Quirinale v Itálii. Označoval konec akvaduktu Acqua Felice obnoveného papežem Sixtem V. .  Fontánu navrhnul Domenico Fontana a postavena byla  v letech 1585-88

Dostaneme se k ní od  náměstí Republiky . Můžete se pokochat krásnými replikami soch lvů z dob starého Egypta (originály ve Vatikánském muzeu) , ale také se pousmát nad poněkud „ silně neformální“ postavou Mojžíše. Obyvatelé Říma tvrdí, že jeho zamračená tvář zobrazuje rozhořčení nad pramalým uměním autora sochy.

Fontána dell’Acqua Paola

Fontána dell’Acqua Paola je jednou z nejromantičtějších a nejmalebnějších míst v Římě. Najdete ji v římské čtvrti Trastevere na kopci Janiculum a nechal ji postavit papež Pavel V. mezi lety 1610 – 1612.

Ihned po zvolení papežem se Pavel V. zavázal, že provede řadu veřejně prospěšných projektů. Jedním z nich byla oprava starého trajanského akvaduktu, který přivede vodu Trastevere. A právě na konci akvaduktu se nachází Fontána dell’Acqua Paola. Na projektu fontány pracovali celkem dva architekti – Giovanni Fontana a Flaminio Ponzio.

Stejně jako většina památek v Římě je i fontána postaveny ze stavebního materiálu antických římských památek. Kámen a mramor byly přivezeny v fóra Nerva a žulové sloupy pocházejí z Baziliky sv. Petra, kterou nechal postavit císař Konstantin.

Fontána je na první pohled podobná typickým vítězným obloukům starověkého Říma. Skládá se z pěti oblouků, které jsou odděleny mramorovými sloupy a třemi výklenky s vodopády. Původně se zde nacházelo 5 vodních nádrží (pro každý oblouk jeden), Carlo Fontana však v roce 1690 spojil v jednu velkou půlkruhovou nádrž, která mnohem více připomínala tvar terasy.

V horní části fontány se nachází dva andělé, kteří drží erb papeže a na koncích stojí na stráží draci a orli.

Na rozdíl od  Mojžíšovy fontány, která měla množství soch na biblická témata, tématem Fontany dell'Acqua Paola byla voda. Pět vydatných proudů se valilo oblouky do pěti mramorových nádrží. V roce 1690 Carlo Fontana navrhl další půlkruhový bazén pro vodu, která přetékala z mramorových nádrží. Mramorové sloupy byly umístěny, aby zabránily kočím napájet svá zvířata ve fontáně, ale jezírko bylo lákavé pro mnoho místních obyvatel, kteří se ve vodě koupali. V roce 1707 bylo vydáno nařízení zakazující obyvatelům koupat se ve fontáně. 

Fontana di Trevi

Via della Muratte končí u zřejmě nejslavnější a nejznámější římské fontány, Fontány di Trevi. Říká se, že kdo hodí do fontány drobný peníz, zase se do Říma vrátí. Není to ovšem příliš snadné, v každou denní dobu je fontána obležena takovým množstvím turistů, že dostat se k „vodě“ je velmi obtížné.

Ale pravděpodobnost, že byste se nerušeně vykoupali jako Anita Ekberg ve Felliniho Sladkém životě, je takřka nulová.

Fontána di Trevi patří mezi nejvýznamnější symboly Říma a je také největší fontánou ve městě, na výšku měří 25,9 m a na šířku 19,8 m. Fontána byla postavena na zakázku papeže Klementa XII. stavitelem Nicolou Salvi na místě původní, méně přitažlivé fontány z 15. století. Stavba fontány trvala celých 30 let (1732 – 1762) a po smrti Nicola Salvi byla dokončena Giuseppem Panninim. Stejně jako Koloseum je i Fontána di Trevi postavena z Travertinu.

Fontána di Trevi je zásobována vodou z akvaduktu Acqua Vergine, který byl vybudován již v roce 19 př. n l. Akvdukt Acqua Vergine zásobuje např. i fontány na náměstí Piazza Navona a fontánu della Barcaccia pod Španělskými schody. Denně fontánou di Trevi proteče 80 000 m³ vody.

Fontána di Trevi je vlastně vítězným obloukem s průčelím paláce (Palazzo Poli), inspirací pro její stavbu byl Konstantinův oblouk, který najdete na Foru Romanu.

Ústřední postavou fontány je Oceán (ne Neptun, jak se všichni domnívají), který představuje obrovskou řeku tekoucí po zemi, a ze které jsou napájeny všechny vodní plochy. Jeho vous značí moudrost a moc, vzpínající se mořský kůň symbolizuje sílu moře a klidný kůň mořský klid a mír.

Fontána čtyř řek

Fontána symbolizuje čtyři tehdy známé veletoky, Nil, Gangu, Dunaj a La Platu. Součástí je opět další obelisk, který jen dokresluje mystiku této fontány. Je opět dílem Berniniho a vytváří a naznačuje mnoho tajemných symbolik a skrytých významů, které jsou různými autory často velmi odlišně vysvětlovány. Nic to však nemění na tom, že je prostě nádherná...

V  knize a  slavném filmu  Andělé a Démoni symbolizuje poslední element, Element Vody.

Náměstí Navona stojí na místě kde v době Říše římské byl Domitianův stadion, který měl kapacitu 35 tisíc diváků. Svůj soudobý barokní vzhled získalo v 17. století a to především díky Berninimu.

Ještě v 19. století dodržovali místní zvyk zaplavit v srpnu vodou z fontán celé náměstí k pobavení obyvatel bohatých i chudých.

Fontana delle Naiadi

Fontána Najád je jednou z nejkrásnějších moderních fontán v Římě a nachází se na náměstí Piazza della Republica. Byla postavena v roce 1901 a jejím autorem je Mario Rutelli. Skládá se ze čtyř bronzových soch Najád (Najády byly vodní nymfy ), které představují vodu ve čtyřech základních podobách: mořský koník oceán, vodní had řeky, labuť jezera a ještěrka podzemní vody.

Realisticky vyvedené nahé sochy na fontáně vyvolaly ve své době pobouření a velké diskuze..

Tritónova fontána

Tritónova fontána (ital. Fontana del Tritone) je barokní fontána na římském náměstí Piazza Barberini, kterou v letech 1642-1643 vytvořil sochař a architekt Gian Lorenzo Bernini.

Zadavatelem díla byl Berniniho velký mecenáš, papež Urban VIII., který si přál ní dotvořit prostor náměstí Piazza Barberini před svým palácem.

Obecně lze říci, že Bernini je tvůrcem nové koncepce fontán. Fontánu v klasickém pojetí přenesl z uzavřených prostor vil a zahrad do otevřeného prostředí ulic a náměstí čím vytvořil z fontány městotvorný architektonický prvek. Tím dal fontáně novou formu, kdy se stala součástí veřejného, živě pulsujícího společenství, jeho neustálého proudění, přirovnatelného k nepřetržitému koloběhu vody v přírodě. Bernini vytvořil z fontán jednu z charakteristických forem baroka.

Základnu fontány tvoří čtveřice delfínů se zdviženými ocasy, kterou Bernini umístil do středu nádrže. Připomínku objednavatele díla představuje rodový znak papežova rodu. Na ocasních ploutvích přidržují delfíni obrovskou mušli, na které sedí svalnatý Tritón, mořský bůh, napůl člověk a napůl ryba. Ve zvednutých rukou si Tritón při ústech přidržuje lasturu, ze které vyfukuje vysoký proud vody.

Jako vodní zdroj byl použit akvadukt Acqua Felice, stejně jako u Mojžíšovy fontány.

Fontána della Barcaccia

Dominantou Piazza Spagna je zajímavá fontána ve tvaru bárky, Fontana della Barcaccia. Nachází se přímo pod Španělskými schody a neustále obležena davy turistů. Jako její autor je uváděn otec architekta Berniniho, rovněž architekt a stavitel. Dnes se historici kloní k tomu, že fontánu vytvořil přímo sám Giovanni Bernini.

Bez zastavení bychom ovšem neměli minout i nedalekou Babingtonovu čajovnu. Oranžový, oprýskaný dům, přímo u úpatí schodů, skrývá autentickou anglickou čajovnu z roku 1896.

Na nedaleké Via di Propaganda, stojí zase Palazzo di Propaganda Fide, po staletí sídlo velmi mocné a vlivné Kongregace pro šíření víry. U nás ovšem známé spíše pod příhodnějším jménem, Svatá inkvizice.

TIP:

Vydáme-li se, na cestě za fontánami,  z kopce po Via Venti Settembre , ulice ministerstev s četnými policejními hlídkami,  pohodlně dojdeme na rušnou křižovatku, Via delle Quattro Fontane a Via del Quirinale, kterou zdobí čtyři krásné fontány v nárožích budov na křižovatce. 

Mimo pohledu na fontány, je to jediné místo v Římě , ze kterého  je možné spatřit najednou tři obelisky !