Na náměstí Piazza della Rotunda se nachází nejlépe zachovalá památka antického Říma – Pantheon nebo-li „chrám všech bohů“. Původní Pantheon nechal v roce 27 př. n. l. Marcus Agrippa. Jeho zásluhu na stavbě připomíná nápis nad průčelím

M.AGRIPPA.L.F.COS.TERTIVM.FECIT

– což znamená „Marcus Agrippa, syn Luciův. Tato stavba byla však zničena ohněm a znovu ji nechal v roce 125 n. l. vystavět císař Hadrián.

Chrám dal postavit Marcus Vipsanius Agrippa (zeť a nejbližší spolupracovník císaře Augusta) v době svého třetího konzulátu v letech 29 až 19 př. n. l., a to patrně v podobě baziliky jako svoji soukromou svatyni. Po roce 80 n. l. byl chrám – snad po požáru – obnoven za císaře Domitiána. Dnešní kruhová podoba Pantheonu pochází z doby Hadriánovy († 138), který jej dal po požáru v roce 123 přestavět. Autor přestavby není znám, někteří se domnívají, že to byl Apollodóros z Damašku († kolem 130). Kopule a strop předsíně byly pokryty bronzovými pozlacenými střešními taškami s reliéfy. Roku 202 byl chrám opraven císaři Septimiem Severem a Caracallou, jak o tom svědčí malý, dnes sotva čitelný nápis na architrávu.

Od 5. století chrám pustl, až jej východořímský císař Fokas věnoval papeži. Roku 609 byl chrám zasvěcen Panně Marii a mučedníkům,^[1] jejichž ostatky byly prý z katakomb převezeny a pohřbeny pod podlahou. Tak se chrám zachránil před zničením, které postihlo tolik jiných starověkých staveb. Nicméně roku 663 dal císař Konstans II. sejmout bronzové tašky z kopule, tašky z předsíně dal sejmout až papež Urban VIII. v 17. století. Za něho byly také doplněny chybějící sloupy v portiku a středověká zvonice nahrazena dvěma malými věžičkami, které se mylně připisují Berninimu. Ty byly sneseny za velké opravy v 19. století, kdy bylo také doplněno mramorové obložení a podlaha.

Přestavba rozhodně chrámu prospěla, vzhled s věžičkami byl "až kýčovitě děsivý" , ale jeho monumentálnost se musí prostě zažít. Nedá se popsat ani velkolepost prvého pohledu na Pantheon, po příchodu na Piazza della Rotunda, ani prvý dojem po příchodu do prostoru baziliky. Až do dokončení Baziliky sv. Petra ve Vatikánu, byl Pantheon největším křesťanských chrámem.

Od 16. století se v chrámě pohřbívaly významné osobnosti. Chrám sloužil také jako národní a později internacionální mauzoleum. Jsou zde pohřbeni mj. Raffael Santi a jeho snoubenka, skladatel Arcangelo Corelli, architekti Baldassare Peruzzi a Jacopo Barozzi da Vignola nebo malíř Anton Raphael Mengs. Jsou zde také první italští králové Viktor Emanuel II. a Umberto I.

Pantheon  stojí na náměstí Piazza della Rotonda, uprostřed náměstí je renesanční kašna, kterou kolem roku 1575 vytvořil Giacomo della Porta . V 18. století jej upravil Filippo Barigioni a přidal malý obelisk z egyptského chrámu Ramesse II., nalezeného ve 14. století na náměstí Piazza San Macuto, který zde  postavili staří Římané před chrámem Isis.
Schody, které jej obklopují, vám umožní posadit se a užít si příjemnou atmosféru místa.

Do roku 1847 bylo náměstí využíváno jako velmi aktivní rybí a zeleninový trh. Pamětní deska na budově naproti Pantheonu připomíná četné papežské zákazy taveren a nevěstinců v 18. století. Pius VII. vydláždil náměstí typickými římskými dlažebními kostkami a v té době  z trhu zmizely i původní  staré stánky.

TIP: 

Než však opustíme náměstí Rotundy, neměli bychom minout na rohu náměstí a Via dei Pastini proslavenou cukrárnu Ciucculà. Na výběr je tu takřka 60 druhů výborné zmrzliny !! 

MHD

• Autobus: 46, 62, 63, 64, 70, 80, 81, 87, 116, 492, 628, 810 , stanice Argentina (cca 5 min pěšky)