Kašna s alegorickou sochou Vltavy, nazývaná také Kašna Terezka, je kašna se sochou mladé dívky od sochaře Václava Prachnera zhotovená podle návrhu Josefa Berglera. Od roku 1812 se nachází na jižní straně Mariánského náměstí ve zdi Clam-Gallasova paláce na Starém Městě v Praze. Na jejím místě stál do roku 1791 kostel Panny Marie Na louži.

Sedící dívka drží dva džbánky. Z nádoby v její pravé ruce vytéká voda do kašny, v levé ruce je zobrazena větší nádoba s proudem vody, jež alegoricky symbolizuje řeku Vltavu s pěti hvězdičkami připomínajícími legendu o českém světci Janu Nepomuckém svrženém z Karlova mostu do řeky.

Pražané si tuto kašnu velice oblíbili a soše začali říkat podomácku Terezka, snad podle hezké dívky, která sem prý kdysi chodívala pro vodu.

Kašna byla velice populární a byla několikrát poškozena a následně opravována. Od roku 1953, kdy proběhla její poslední rekonstrukce, je zde umístěna její pískovcová kopie, originál je uložen v depozitáři Národní galerie.

Mnoho času po té, co zde socha byla  umístěna, usídlil se na rohu Linhartské ulice rytmistr od dragounů. Přímo z okna svého bytu měl výhled na Terezku. Byl na penzi, času měl dost a tak se často na z okna na Terezku díval, až se do její kamenné podoby zamiloval.

A když nadešel jeho čas a jeho příbuzní se sháněli po závěti, zjistilo se, že Terezce odkázal desetitisíc zlatých.  I zavládlo zděšení  a rodina se pokusila závěť napadnout u soudu. A ten nakonec jejich námitky vyslyšel.

Každopádně,  alespoň na chvíli byla socha Terezky tou nejbohatější sochou Prahy...