
ČESKÝ KRUMLOV (1) - ZÁMEK
Smutný soumrak mocných pánů z Růže ..
První písemná forma názvu Chrumbenowe se nachází v listině rakouského a štýrského vévody Otakara z roku 1253. Tehdy už byl Krumlov sídlem Vítka z Krumlova, člena významného šlechtického rodu Vítkovců. Přízvisko "Český" bylo ve spojení s Krumlovem užíváno od poloviny 15. století. Původní gotický hrad založili někdy před rokem 1250 páni z Krumlova, jedna z větví mocného rodu Vítkovců s erbovním znamením pětilisté růže.
V roce 1302 páni z Krumlova vymřeli a jejich majetek zdědili jejich příbuzní Rožmberkové. S jejich jménem a třemi staletími jejich vlády je spojena doba největšího rozkvětu města i hradu, který se za dobu vlády pánů z Rožmberka proměnil v honosnou renesanční rezidenci. V této době reprezentovali vladaři rožmberského dominia přední osobnosti české šlechty, vzdělané humanisty, mecenáše kultury a umění a schopné politiky, zaujímající nejvyšší zemské úřady v Království českém. Ve druhé polovině 16. století, za vlády Viléma z Rožmberka, se rod velmi zadlužil a to byl také hlavní důvod, proč Petr Vok z Rožmberka, Vilémův mladší bratr a poslední člen rožmberského rodu, na přelomu roku 1601 a 1602 odprodal panství s hradem a zámkem císaři Rudolfu II. Habsburskému.
Císař Ferdinand II. Habsburský věnoval královský majetek roku 1622 knížeti Janu Oldřichovi I. z Eggenbergu, představiteli rakouského knížecího rodu. Až ve třetí generaci eggenberského rodu , zásluhou osobnosti knížete Jana Kristiána I. z Eggenbergu, lze sledovat od 60. let 17. století intenzivnější hospodářský, stavební a umělecký ruch a zámek Český Krumlov se vymanil z provinční zaostalosti a hospodářské a umělecké stagnace po období třicetileté války. Kníže Jan Kristián I. vytvořil z českokrumlovského zámku honosné a reprezentativní barokní sídlo.
Eggenbergové vymřeli bez potomků v roce 1719 a na Krumlov přišla nová dynastie – knížecí rod Schwarzenbergů. Již ve druhé generaci tohoto rodu se projevila tvůrčí osobnost knížete Josefa Adama ze Schwarzenbergu. Obratný a podnikavý hospodář a velký milovník umění se zasloužil o velkolepou přestavbu zámeckého areálu. Příklonem ke kultuře císařské rezidence ve Vídni byly stavební realizace i kulturní život na zámku obohaceny o kulturní podněty evropského významu. Již koncem 18. století a pak zejména v 19. století se projevila vleklá umělecká i ekonomická stagnace a po polovině 19. století zámek Český Krumlov ztratil roli hlavního rodového sídla krumlovsko-hlubocké větve Schwarzenbergů a nebyl, ani ve 20. století, pravidelně obýván.
V roce 1947 byl schwarzenberský majetek, včetně Českého Krumlova, převeden do českého zemského vlastnictví a po zrušení zemského zřízení se od roku 1950 stal majetkem Československého státu. Jako důvod vyvlastnění se mimo jiné uvádělo i potřeba odčinění křivdy, kterou páchali Schwarzenbergové na této jihočeské oblasti od okamžiku, kde se spojili s císařem Zikmundem proti českým Husitům.
Poslední příběh pánů z Rožmberka
Posledními členy, historicky nejmocnějšího českého rodu, byli Vilém a jeho mladší bratr Petr Vok z Rožmberka. Za jejich života dochází k největšímu rozvoji rožmberského panství, které zahrnuje celý jih Čech, s výjimkou královských enkláv, jako je například město České Budějovice.
Geniální ekonom a tehdejší regent panství, Jakub Krčín se postaral o prudký ekonomický rozvoj panství, který byl ve své době naprosto nevídaný. Bohužel , ani to nakonec nepostačovalo, jak se ukázalo v dalších létech.
Vilém z Rožmberka, vladař rodu, z titulu své funkce, nejvyššího purkrabího Království Českého, prakticky tedy českého místokrále, musel udržovat velmi nákladný pražský dvůr. Byl to politik velmi moudrý a tolerantní. V době kdy celou Evropu rozdělovaly nesmiřitelné spory katolíků a protestantů , to byla věc nevídaná, leč také velkým požehnáním pro České království.
V 70. létech 16. století mu polský sněm dvakrát nabídl kandidaturu na uprázdněný polský královský trůn a i když Vilém obě nabídky opatrně, a k převeliké lítosti polského panstva, odmítl, vysloužil si nelibost rakouského císaře a českého krále Maximiliána II., který toužil po polském trůnu pro svého syna a úkoloval tímto vyjednáváním právě Viléma.
Mnoho útrat a vynaložených prostředků císařského dvora k tomuto cíli , tak nakonec musela nést sama rožmberská pokladna.
Když v roce 1592 Vilém zemřel, zdědil Petr Vok i 2 miliony zlatých dluhů. I přes své bouřlivé mládí ( do dnešních dob velmi populární) se Petr Vok, ukázal být velmi rozumným a racionálním hospodářem. Obrovský dluh byl však, přes veškerou snahu, nad síly jeho i mocného rožmberského panství.
Uzavírá tedy dohodu s tehdejším císařem Rudolfem II. a roku 1602 mu odprodává panství Český Krumlov a umořuje tím ,už definitivně, Vilémovy dluhy. Sídlo rožmberského dominia pak přenáší na Třeboň a spojení Krumlova a Rožmberků, které bylo po staletí symbolem rodu i jeho nesmírné moci , je už navždy přerušeno.
Třeboň je tak poslední smutnou kapitolou kdysi mocného rodu, protože jak Vilém, tak Petr neměli žádných potomků..
Poslední fotografie
Statistiky
Online: | 9 |
---|---|
Celkem: | 58733 |
Měsíc: | 2957 |
Den: | 80 |